Letní tábor 2021- Královské dny

Ahoj, jmenuji se Nela a moje kamarádka se jmenuje Anet. Je nám 11 let a na tenhle tábor jedeme poprvé. Sice máme trochu obavy, ale zároveň se nemůžeme dočkat. 1. den: Odjíždíme z autobusového nádraží a vidíme, jak nám naši rodiče se zarmouceným obličejem mávají a doufají, že se jim vrátíme v pořádku, ale na druhou stranu pozorujeme, že jsou rádi, že od nás budou mít na chvíli klid. Zbývá nám ještě dlouhá chvíle v autobusu, než dorazíme do tábora... Dorazili jsme. Hned první večer jdeme hrát hru, která je pro nás nová, ale moc nás obě baví. 2.den: Konečně jsme se pořádně zabydlely, protože včera na to nebyl moc čas. První hra druhého dne byla lovení mincí z lázních neboli z bazénu. Do vody se mi sice nechce a při pohledu na ni se klepu zimou a běhá mi mráz  po zádech. Přesto mě donutí tam skočit. Voda je trochu teplejší, než sem předpokládala, ale i přesto se klepu. Po vodě jsme se šly převléct do chatky. Už mi je dobře. Konečně jdeme spát, večerku máme ve 23 hod. 3.den: Noc jsme př...

1.den - Rozloučila jsem se s rodinou na 14 dní. 2.den - Vykoupala jsem se v hodně studeném bazénu asi 1°C a večer jsem šla na diskotéku. 3.den - Jezdila jsem na koni a zaskákala si do bazénu. Musela jsem si pak vzít nové oblečení. 4.den - Spala jsem venku na louce a bylo to dobré. 5.den - Poprvé jsem konečně spala v chatkách. Bára Poláčková   

1. den Dojeli jsme a dem hrát žezlo. Sice jsem skoro furt prohrávala, ale mě to nevadí. Měli jsme diskotéku. 2.den  Byli jsme ve studeném bazénu a hledali jsme mince. Se soupeřem a na lehátkách jsme dělali závody na lehátkách. Museli jsme se s těmi lehátky dotknout zdi. Potom jsme se šli převlíct do suchého a potom jsme měli oběd. 3.den  V 8:00 jsme měli budíček. Po budíčku jsme byli na snídani a hráli jsme hru s koňmi. Větší děti byly koně a nasadily si masku koně. Jezdec na koni si nasadil brýle, přes které nešlo nic vidět. Z koně jsme se měli trefit do třech kroužků. Dělali jsme také zápasy se žížalama, což byly jako meče, a proti sobě jsme bojovali na koních. Potom jsme malovali šaška, dali si oběd a měli jsme polední klid. Helča Pecháčková

Už je to nějaký čas, co se děti pana krále o sebe musí v podhradí strarat sami, vydělávat peníze a učit se nemyslet jen na sebe, ale i na svoje poddané. Pan král je na hradě sám a je mu to líto. Ani já, dvorní šašek, mu s tím nemůžu pomoci a neumím ho nijak potěšit.  Proto jsem mu nedávno podsunul do hlavy myšlenku, aby milostivě přijal svoje děti zpět na hrad a rozumně jim domluvil, aby se mezi sebou všichni usmířili. A podařilo se. Král doopravdy své děti pozval na hrad a nařídil jim, aby vybudovali svoje vlastní malé království, o které se budou muset muset sami postarat. Snížil jim poplatky za daně, ubytování v královských komnatách, poplatky za jídlo v krčmě nebo ustájení koní ve stájích a to pod podmínkou, že si sami ves svém malém městě (na mapě) koupí a vybudují svoje malá stavení. Proto ten, kdo měl peníze nebo ho trápil veliký hlad, začal hned stavět krčnu a poté i  chatky, aby nemusel spát na hradní louce.  Inu, uvidíme, jak rychle se podaří královským dětem sv...

Ahoj,  je to tu super ale, má to malej haček. První den byla super veliká hostina a večer pak menší párty, pak ale vznikla hádka mezi syny a dcerou krále, kdo bude mít největší majetek. Hádali se, tak je král z království vyhodil. A protože jsme se tomu my začali smát, tak nás král taky vyhodil zkrálovství a tak jsme šli spát na louku, kde jsme zůstali spát po tři dny. Teprve pak nám dali materiál na to, abychom si mohli postavit hrad, ale všechno jen a jen za stříbrný. Snad až když budeme mít všechno postavený a koupený, tak nás nechaní žít na hradě zadarmo. Karin Kočí