Letní tábor 2021- Královské dny

Ahoj, jmenuji se Nela a moje kamarádka se jmenuje Anet. Je nám 11 let a na tenhle tábor jedeme poprvé. Sice máme trochu obavy, ale zároveň se nemůžeme dočkat. 1. den: Odjíždíme z autobusového nádraží a vidíme, jak nám naši rodiče se zarmouceným obličejem mávají a doufají, že se jim vrátíme v pořádku, ale na druhou stranu pozorujeme, že jsou rádi, že od nás budou mít na chvíli klid. Zbývá nám ještě dlouhá chvíle v autobusu, než dorazíme do tábora... Dorazili jsme. Hned první večer jdeme hrát hru, která je pro nás nová, ale moc nás obě baví. 2.den: Konečně jsme se pořádně zabydlely, protože včera na to nebyl moc čas. První hra druhého dne byla lovení mincí z lázních neboli z bazénu. Do vody se mi sice nechce a při pohledu na ni se klepu zimou a běhá mi mráz  po zádech. Přesto mě donutí tam skočit. Voda je trochu teplejší, než sem předpokládala, ale i přesto se klepu. Po vodě jsme se šly převléct do chatky. Už mi je dobře. Konečně jdeme spát, večerku máme ve 23 hod. 3.den: Noc jsme přežil

1.den - Rozloučila jsem se s rodinou na 14 dní. 2.den - Vykoupala jsem se v hodně studeném bazénu asi 1°C a večer jsem šla na diskotéku. 3.den - Jezdila jsem na koni a zaskákala si do bazénu. Musela jsem si pak vzít nové oblečení. 4.den - Spala jsem venku na louce a bylo to dobré. 5.den - Poprvé jsem konečně spala v chatkách. Bára Poláčková   

1. den Dojeli jsme a dem hrát žezlo. Sice jsem skoro furt prohrávala, ale mě to nevadí. Měli jsme diskotéku. 2.den  Byli jsme ve studeném bazénu a hledali jsme mince. Se soupeřem a na lehátkách jsme dělali závody na lehátkách. Museli jsme se s těmi lehátky dotknout zdi. Potom jsme se šli převlíct do suchého a potom jsme měli oběd. 3.den  V 8:00 jsme měli budíček. Po budíčku jsme byli na snídani a hráli jsme hru s koňmi. Větší děti byly koně a nasadily si masku koně. Jezdec na koni si nasadil brýle, přes které nešlo nic vidět. Z koně jsme se měli trefit do třech kroužků. Dělali jsme také zápasy se žížalama, což byly jako meče, a proti sobě jsme bojovali na koních. Potom jsme malovali šaška, dali si oběd a měli jsme polední klid. Helča Pecháčková

Už je to nějaký čas, co se děti pana krále o sebe musí v podhradí strarat sami, vydělávat peníze a učit se nemyslet jen na sebe, ale i na svoje poddané. Pan král je na hradě sám a je mu to líto. Ani já, dvorní šašek, mu s tím nemůžu pomoci a neumím ho nijak potěšit.  Proto jsem mu nedávno podsunul do hlavy myšlenku, aby milostivě přijal svoje děti zpět na hrad a rozumně jim domluvil, aby se mezi sebou všichni usmířili. A podařilo se. Král doopravdy své děti pozval na hrad a nařídil jim, aby vybudovali svoje vlastní malé království, o které se budou muset muset sami postarat. Snížil jim poplatky za daně, ubytování v královských komnatách, poplatky za jídlo v krčmě nebo ustájení koní ve stájích a to pod podmínkou, že si sami ves svém malém městě (na mapě) koupí a vybudují svoje malá stavení. Proto ten, kdo měl peníze nebo ho trápil veliký hlad, začal hned stavět krčnu a poté i  chatky, aby nemusel spát na hradní louce.  Inu, uvidíme, jak rychle se podaří královským dětem svá malá města r

Ahoj,  je to tu super ale, má to malej haček. První den byla super veliká hostina a večer pak menší párty, pak ale vznikla hádka mezi syny a dcerou krále, kdo bude mít největší majetek. Hádali se, tak je král z království vyhodil. A protože jsme se tomu my začali smát, tak nás král taky vyhodil zkrálovství a tak jsme šli spát na louku, kde jsme zůstali spát po tři dny. Teprve pak nám dali materiál na to, abychom si mohli postavit hrad, ale všechno jen a jen za stříbrný. Snad až když budeme mít všechno postavený a koupený, tak nás nechaní žít na hradě zadarmo. Karin Kočí