Příspěvky

Vlajkovaná a vyhlášení vítěze

Včera 29.7. probíhala příprava na druhou zkoušku rytířů. Dopoledne jsme hráli jsme Buldočky, Houkanou a Žezlo. Házeli jsme ze také ze srandy do bazénu a povídali jsme si s návštěvou, která nás přijela navštívit. Také nás opustila jedna z účasnic, což byla Kiki. Když nastal čas oběda, měli jsme už všichni hlad.  K obědu byla hrášková polévka a rajská omáčka. O poledňáku jsme hráli pinpong a odpočívali jsme. Poté byl nečekaný nástup s tím, že si máme udělat vlajky na vlajkovanou. O půl čtvrté jsme měli nástup a tam nám oznámili, že půjdeme hrát vlajkovanou. Vzali jsme si proto věci a šli jsme do lesa. Vlajkovaná trvala dvě hodiny. Je to jedna z drsnějších her tady v táboře, ale nás hodně baví. Teprve když hra skončila, šli jsme na večeři. Měli jsme na výběr ze šesti jídel, takže každý si dal to na co měl chuť. Večer pak probíhalo celkové vyhlášení výsledků táborové hry. Na posledním, tedy čtvrtém místě, se umístili Jiříšovci, na třetím místě se umístili Nenažranci, na druhém místě se umí

Vědomostní soutěže

Dnes 28.7. nefungovala elektřina, ale taková prkotina nám přeci nezabrání v tom, abychom měli zábavu. Jako každý den jsme ráno měli rozcvičku, která dnes byla ve formě sbírání odpadků, a poté hned snídani, k ní jsme dnes měli chleba s máslem a marmeládou (mňam)! Po snídani nastal dopolední program, který dnes byl zaměřený hlavně na vědomosti. Celkově byla 4 stanoviště a na každém byla nějaká výzva. Na prvním stanovišti se nejdřív hrála vědomostní hra jménem desítka, poté jsme si museli zapamatovat uspořádání věcí v místnosti, které se potom změnilo, a my jsme museli zjistit, co přesně se změnilo, a poté jsme museli porazit jednoho z vedoucích (Pájiče) v prší. Na druhém stanovišti nám byly pouštěny písničky z českých pohádek a my jsme museli uhodnout, z jaké pohádky jsou. Třetí stanoviště probíhalo tak, že nám jeden z vedoucích (Pýtý) ukázal český hrad nebo zámek a my jsme museli určit, co to je za hrad, v jakém kraji leží a v jakém století byl postaven. A nakonec na čtvrtém stanovišti

Ping-pong hrajeme po celý den

Včera 26.7. jsme od 0:00-1:00 měli hlídku, jedli jsme chleba a lotuskovou nutelu. Potom jsme šli spát až do budíčku. Ráno byla rozcvička a snídaně. Hned po snídani byl dopolední program, což byl běh jednotlivců. K obědu jsme měli česnečku a smažený sýr. O poledňáku jsme hráli ping-pong a pletli copánky jednomu z vedoucích (Pýtýmu). Odpoledne jsme měli za úkol nasbírat čtyři klíče, ale všichni nasbírali pouze dva. Začalo nám pršet, všichni jsme zmokli, tak jsme po ukončení hry šli zase hrát ping-pong. Večeře byla dobrá,  měli jsme lečo. Před spaním jsme zase šli hrát ping-pong. A šli pak jsme hajat.  Kačka Kovářová a Sára Kočí

Výprava do hor pro lektvary

Dostali jsme od krále za úkol přinést kouzelné lektvary z hor, ale nejdřív jsme museli obstát v kurzu horolezectví. Učili jsme se vázat různé druhy uzlů například lodní a dračí uzel. Po posilnění na obědě jsme se od krále dozvěděli, že nám prozradí, kam jít, pouze pokud zvládneme vyluštit šifru. Aby jsme získali část šifry, museli jsme naplnit kyblíky požadovanými věcmi (šišky, kopřivy, kameny a voda). Splněním těchto úkolů jsme dostali papíry, na kterých se šifry řešily. Z obrázků jsme pochopili část šifry a nakonec jí zvládli i rozluštit. Tím jsme zjístili cestu a běželi k místu, kde se lektvary nachází. Našli jsme tam dopis s mapou, která sloužila k další hře. Druhý den ráno jsme se dozvěděli, k čemu mapy slouží. Po hodině jsme se měnili na určitých úkolech zakreslených v mapě. První úkol našeho týmu (J)elita bylo převážení lidí na „jachtě“ přes nádrž tam a zpátky. Druhý úkol bylo naplnění studny vodou z lomu, ale háček byl v tom, že jsme se s vědrem nemohli hýbat, a tak jsme museli

Škorpíci jsou ve vedení

Musíme vám napsat nějaký blok za trest, abychom nedostali pokutu. Tím chci říci, že zatím nemáme zakoupenou hernu a nemáme tu co dělat, ale tím vás nebudeme zatěžovat. Na tento tábor jezdíme už nějakou dobu a stejně nás vždycky něco překvapí. Letos to začalo zlehka, teda pro ostatní. My dvě a asi dalších pět lidí jsme první noc spali pod širákem, naštěstí žádná bojovka nebyla, takže vlasně to byla pohodová noc a krásně jsme se vyspali. No, nicméně jsme další čtyři noci spali stejně venku, ale tentokrát už celý tábor. Ta unava na nás starších jde vidět až do teď, za to malé děti by tam nejraději spaly celý tábor. Po tom, co jsme se rozdělili do týmů, je tým Káji (náš tým Škorpíků) silně ve vedení... ne to byla sranda, ale i tak vyhráváme. Na druhém místě je hned Zdenda a Honza souběžně, no a koncovku nám prazatím zahřívá Jirkův tým. Už nevíme co jiného vám sdělit, protože psaní bloků není naše silná stránka. Snad jen poslední informace, budeme se snažit ze všech sil udržet si první míst

Kusé zprávy od Kusé

Ahoj, jmenuji se Nela a moje kamarádka se jmenuje Anet. Je nám 11 let a na tenhle tábor jedeme poprvé. Sice máme trochu obavy, ale zároveň se nemůžeme dočkat. 1. den: Odjíždíme z autobusového nádraží a vidíme, jak nám naši rodiče se zarmouceným obličejem mávají a doufají, že se jim vrátíme v pořádku, ale na druhou stranu pozorujeme, že jsou rádi, že od nás budou mít na chvíli klid. Zbývá nám ještě dlouhá chvíle v autobusu, než dorazíme do tábora... Dorazili jsme. Hned první večer jdeme hrát hru, která je pro nás nová, ale moc nás obě baví. 2.den: Konečně jsme se pořádně zabydlely, protože včera na to nebyl moc čas. První hra druhého dne byla lovení mincí z lázních neboli z bazénu. Do vody se mi sice nechce a při pohledu na ni se klepu zimou a běhá mi mráz  po zádech. Přesto mě donutí tam skočit. Voda je trochu teplejší, než sem předpokládala, ale i přesto se klepu. Po vodě jsme se šly převléct do chatky. Už mi je dobře. Konečně jdeme spát, večerku máme ve 23 hod. 3.den: Noc jsme přežil

Jak je na táboře - Z deníku Barči

1.den - Rozloučila jsem se s rodinou na 14 dní. 2.den - Vykoupala jsem se v hodně studeném bazénu asi 1°C a večer jsem šla na diskotéku. 3.den - Jezdila jsem na koni a zaskákala si do bazénu. Musela jsem si pak vzít nové oblečení. 4.den - Spala jsem venku na louce a bylo to dobré. 5.den - Poprvé jsem konečně spala v chatkách. Bára Poláčková